Hřbet Chełm

Když se blížíme k Hoře sv. Anny z jižní (Zdzieszowice) i ze severní strany (Kalinowice, Niwky) vidíme, že se najednou zvedá nad plochou a rovnou nížinou do výšky skoro 200 m velký hřbet Chełm. Táhne se od obcí Ligota Dolna a Zakrzów na východě skoro rovnoběžkovým směrem asi 20 km, ale přesná analýza map ukazuje, že hřbet Chełm je dlouhý vice než 40 km, i když se jeho východní část při pohledu do krajiny pouhým okem příliš neodlišuje od okolí. Jedná se o hrásť, vyvýšenou podél série rovnoběžkových poklesů v období koncem paleogénu (starší třetihory) před 27 mil let. Toto tektonické vyvýšení souviselo s celosvětovými pohyby zemské kůry tzv. alpské orogenézy, která v Evropě začala trvalým tlakem africké desky na evropskou. Hřbet Chełm je tvořen ve své podstatné části horninami spodního (hlavně pevninské pískovce) a středního (hlavně mořské vápence) triasu, při čemž se na povrchu objevují pouze poslední uvedené. Místy jsou úbočí hřbetu přikrytá několikametrovým příkrovem čtvrtohorních pískovců, a ve vrcholových partiích se vyskytují nepříliš velké sprašové čtvrtohorní příkrovy. Avšak většina vrcholových partií západní části Chełmu není přikrytá čtvrtohorními příkrovy, s výjimkou půdy, pod kterou se hned nachází triasové vápence. Na samotné Hoře sv. Anny se vyskytují také čediče, které jsou zbytkem sopky, jež zde byla před 27 mil. let, a velké bloky hornin z období křídy (pískovce a slíny) utopené v lávě. Horniny z období křídy původně ležely na celém hřbetu Chełm i v jeho okolí jako souvislý příkrov, ale třetihorní eroze je zcela odstranila.

Byly použity materiály z publikace: Zanim Góra Św. Anny wynurzyła się z morza. Skamieniałości, jaskinie i drogie kamienie wokół sanktuarium św. Anny

Robert Niedźwiedzki, Marek Zarankiewicz

Vybraná bibliografie (pouze v polštině)

*V této práci jsou využity, se souhlasem opolské redakce deníku Gazeta Wyborcza, části tekstu Roberta Niedźwiedzkého, zveřejněného v deníku Gazeta Wyborcza 3. 11. a 30. 12. 2006. Byly také použity archeologické informace poskytnuté dr. Andrzejem Wiśniewským z Vratislavské Univerzity.