Úvod - Geopark Hora Sv. Anny

Krajinný park „Hora sv. Anny“ je jedním z mála míst v Polsku, kde na poměrně malém území 5.051 ha může návštěvník shlédnout jedny z nejkrásnějších a nejlépe zachovalých profilů ze středního lasturnatého vápence s početnou dobře zachovalou faunou. Kromě dominujících skal středního triasu se zde jako jejich podloží vyskytují také pískovcové a slepencové usazeniny z období karbonu, které se zachovaly v obci Żyrowa, a mnohem mladší vulkanity na samotném vrcholu Hory sv. Anny. Původní geologické procesy byly velmi komplikované, což nám dnes umožňuje sledovat na skálách metamorfní horniny, deformace, poklesy, prolákliny, krasové formy. Dominantním prvkem krajiny jsou obdělávaná pole, která jako mořské vlny ze všech stran obklopují vyvýšeninu Garb Chełm. Za současný vzhled okolního území vděčíme době ledové a severskému ledovci, který modeloval dnešní tvář krajiny. Ledovec při svém ústupu po sobě zanechal písečný materiál a menší i větší bludné balvany, které se početně vyskytují na polích.

V severovýchodní části parku jsou dobře vidět sprašové příkrovy, v nichž voda vyhloubila malebné úžlabiny a suchá údolí. Další přednosti tohoto místa je také jeho historie a kultura, které přitahují do okolí Hory sv. Anny mnohé turisty.

Všechny uvedené přírodní a geologické rysy stály na začátku myšlenky vytvořit v této oblasti druhý v pořadí Státní geopark v Polsku s názvem Hora sv. Anny“.  

V současnosti jsou už na území Polska tři geoparky: Łuk Mużakowa (Oblouk Mužakova), Hora sv. Anny (opolské vojvodství) a Krkonošský národní park s okolím. Všechny tři byly vyhlášeny z důvodu mimořádných geologických předností území. Záměr vytvářet v Polsku geoparky slouží uchovávání cenných geologických lokalit tak, že bude vytvořena síť dokumentačních bodů a bude realizována aktivní ochrana odkrytých hornin a forem modelování terénu. V rámci jejich popularizace jsou vyznačovány naučné stezky a budována infrastruktura usnadňující prohlídku i zastávky s geologickou informací. Cílem všech těchto aktivit je zlepšení geologického povědomí a rozvoj geoturistiky v Polsku. Oblasti geoparků jsou místem získávání vědeckých poznatků o Zemi, umožňují srovnávání při práci v terénu a oraz propagaci aktivních forem vzdělávání.

Území Hory sv. Anny získalo status národního geoparku 1. června 2010, během akce nazvané „Setkání na sopce“ uspořádané sdružením Kraj sw. Anny a Soustavou opolských krajinných parků – pobočkou v Hoře sv. Anny. Území geoparku leží celé v areálu krajinného parku a zabírá kolem 70% jeho plochy. Na této ploše byl realizován projekt geologické stezky (dlouhé 10 km), která začíná v obci Hora sv. Anny (geologická rezervace – kamenolom nefelinitů) a končí v obci Ligota Dolna (rezervace xerotermního – sucho- a teplomilného rostlinstva). Stezka spojuje nejzajímavější přírodně-geologická místa: kamenolom nefelinitů, Údolí „Krowiok“, skalní amfiteátr, rezervaci „Biesiec“ a lom Ligota Dolna. Podél stezky je 11 geostanovišť s informačními tabulemi (připravenými týmem odborníků z Hornoslezské pobočky PIG-PIB /Státní geologický institut – Státní výzkumný ústav/ v Sosnovci), na ktererých jsou poutavě a srozumitelně popsána jednotlivá místa. Geologická stezka vede většinou po stávajících turistických stezkách, proto je bez problémů schůdná nebo sjízdná na kole. Každé geostanoviště lze navštívit samostatně, bez nutnosti dodržovat jejich pořadí, protože pro pochopení informací z jednotlivých tabulí není nezbytné seznámení s obsahem předchozích tabulí. Díky takto připravené stezce je možná prohlídka geoparku bez průvodce. Geologickou stezku lze projit za 6-7 hodin, pokud by však někdo chtěl navštívit všechna popisovaná místa a podrobněji se seznámit s jejich geologickou strukturou, bude na to potřebovat přibližně dva dny. Pro delší pobyty se nabízí využití rozvinutého gastronomického a ubytovacího zázemí v Hoře sv. Anny.

Vzhledem k lokalizaci geoparku na území Krajinného parku „Hora sv. Anny“, lze pobyt na tomto území využít i pro obohacení znalostí o řadu historických, kulturních a přírodních poznatků, jimž jsou věnovány samostatné naučné stezky. Pro organizované školní skupiny pořádají zaměstnanci krajinného parku po předchozí dohodě v geologické rezervaci názorné přednášky.

Byly použity materiály z publikace: Zanim Góra Św. Anny wynurzyła się z morza. Skamieniałości, jaskinie i drogie kamienie wokół sanktuarium św. Anny

Robert Niedźwiedzki, Marek Zarankiewicz

Vybraná bibliografie (pouze v polštině)

*V této práci jsou využity, se souhlasem opolské redakce deníku Gazeta Wyborcza, části tekstu Roberta Niedźwiedzkého, zveřejněného v deníku Gazeta Wyborcza 3. 11. a 30. 12. 2006. Byly také použity archeologické informace poskytnuté dr. Andrzejem Wiśniewským z Vratislavské Univerzity.